*1987
"Lucie dříve pracovala zejména s fotografií a videem, až v rámci studia v ateliéru intermediální konfrontace se začala věnovat malbě. V nové technice je patrná tematická návaznost na předchozí tvorbu – ať už na fotografické portréty nebo krátké snímky, v nichž se před kamerou míhají přátelé či samotná umělkyně. I v jiném médiu – malířství, pokračuje v práci s živým modelem, který příležitostně nahrazuje sama sebou. Na jejích rozměrných plátnech se shlukují postavy, nastíněné prudkými černými liniemi. Toto výrazné ač skicovité kreslířské gesto provázejí tlumené barevné plochy, které jsou svébytnými prvky a které na plátnech vytvářejí druhou emotivní rovinu děl. Naznačená tělesnost a nahota převážně ženských modelů nemá autorsky feministický podtext, ale poukazuje spíše na duševní stavy, různá mentální rozpoložení a neuchopitelné interní prožitky jednotlivce." (text: Kristýna Péčová, artspacenov.cz)
Lucie Michnová o své tvorbě dodává: "Základními tématy mé práce jsou prázdnota, izolace, duševní pohnutí – moment vyšinutí, banalita, fotografie, kresba a malba, zneužití osobního archivu – paměti, determinace prostoru pro vznik díla a v neposlední řadě také spolupráce, která probíhá mezi umělci (a kurátory), ale také ta, jež vzniká zapojením lidí zvenčí do procesu tvorby. Pracuji s rukopisem nedokončenosti, s náznaky a množstvím černých linií a barevných ploch. Spíše než o prostorové uchopení obrazu kladu důraz na vzdušnost plochy..."
