Magazine

Jacek Zachodny je absolventem Akademie výtvarných umění v polské Vratislavi. S výtvarným oborem studoval rovněž archeologii na Vratislavské univerzitě. V roce 2008 získal cenu Ministra Kultury za projekt „Śmierć XXI“ (Smrt XXI) realizovaný v Indii. Práce Jacka Zachodného se nacházejí ve veřejných sbírkách jako je kupříkladu Dolnośląska Kolekcja Zachęty Sztuk Pięknych v Muzeum Współczesnym ve Vratislavi či Kolekcja Artystów v MOCAKu v Krakově.  Kromě své autorské tvorby výrazně zaujal jako tvůrce videí pro divadelní představení. Publikuje texty v uměleckém periodiku „Rita Baum“, na kterém se také graficky podílí. Je spoluzakladatelem Galerie Art Brut ve Vratislavi, kde mimo jiné pracuje také s handicapovými tvůrci.

Jacek Zachodny se zabývá filmovým obrazem, instalací a performancí ve veřejném prostoru. Rozšířeně pracuje s objektem, grafikou či textem. Ve svém díle se pohybuje mezi různými kulturami, národními zvyklostmi, náboženstvími a snaží se o jejich vzájemné provázání. Fascinace nespočívá jen v zájmu o exotično a kulturní odlišnosti, podstatným aspektem, který provází celou jeho tvorbu, je z nich vyplývající sociální konsekvence.   

Klíčovým momentem pro Jackovu tvorbu byla v roce 2004 cesta do Asie, kdy poprvé překročil hranice Evropy a náhle se ocitl v naprosto odlišném světě, v jiné kulturní realitě. Po probuzení se z evropského stereotypního snu o kouzelné a mírumilovné Indii vznikly velmi emocionálně nabité filmové záběry nazvané „Mind Bazar“, jejichž ústředním motivem jsou náboženské rituály, chování lidí během nich a podoba míst po zakončení religionistických ceremonií. Jiná Jackova cesta do Asie byla impulsem pro vznik uměleckého projektu s názvem „Smrt XXI“, který prakticky trvá do současnosti. Jak už sám název napovídá, autor se v něm soustřeďuje na, západní společností tabuizované, téma smrti.

Více o tvorbě Jacka Zachodneho ZDE:

Ukrytá místa Jacka Zachodného

Je vůbec možné se přes množství informací, napjatých světových událostí, revolucí i klimatických změn, ponořit do sebe sama, dloubnout prstem do své vlastní totožnosti při hledání vlastního studu či se navrátit do svých ukrytých slabostí a ran?

Máme, jako jedinci ve zdánlivě nekonečném světě, vůbec nějaký význam, to čím jsme? Moje, tvoje nebo vaše zážitky a zkušenosti, jakou mají váhu? Proč tak málo? Což si takhle vybrat zapomnění? Zapomenout na všechno v epoše krásných tváří i odvážných a dobrých lidí.

Práce prezentované na výstavě evokují divákovi pomalou a nelineární cestu, která jednou vede dolů a jednou zase nahoru přes neuvěřitelné návraty do zapomenutých momentů z dětství či vize alternativní rodiny a přátel, kult předků, chvíle slabostí i věcí hluboko ukrytých za všedními starostmi našeho každodenního života.