Architektura

20.08.2018

Když se architektura stává exponátem: Pavilon skla, Klatovy

V zahradě klatovského Vlastivědného muzea Dr. Karla Hostaše, historizující budovy z konce 19. století, stojí nepříliš rozměrná stavba, která svou současnou podobou vytváří rovnocenný protějšek pro starší výstavní objekt. Řeč je o Pavilonu skla, který si v roce 2015 vysloužil první cenu v prestižní soutěži Grand Prix architektů České republiky.

Drobný pavilon byl postaven v rámci Akce Z na přelomu 50. a 60. let jako zázemí pro pořádání výstav karafiátů a posléze sloužil převážně jako depozitář a dílny sousedního muzea. V průběhu desetiletí se na stavbu vrstvily druhotné nánosy stavebních vrstev a stav objektu i veřejného prostoru v jeho bezprostředním okolí byl značně neutěšený. Díky shodě několika okolností se však podařilo stavbu zcela revitalizovat a nově ji využít pro výstavní prostory. Na počátku přestavby tak stál rakouský sběratel skla hledající zázemí pro svou kolekci, Jiří Štancl, angažovaný místostarosta, který lobboval za využití chátrajícího objektu a v neposlední řadě i městská architektka Eva Brandová, která použila svou erudici, aby přilákala do architektonické soutěže neobyčejně kvalitní architekty. Z jejich prací byl vybrán projekt Atelieru25, jehož členové Kožnar a Bíza přistoupili k očištění stavby od pozdějších stavebních nánosů. Puristicky pojatá fasáda tak daly vyniknout čistotě půdorysné linie, která opisuje tvar písmene U.

Zcela odlišně pak pojali prostorové uspořádání a celkový vztah k okolnímu prostoru. Namísto betonové terasy, která určovala ráz předprostoru pavilonu, se architekti rozhodli využít zatravňovací dlažbu, do které osadili mobiliář, který by měl sloužit například při venkovních vernisážích i jiných společenských akcích. Nutno však podotknout, že právě tato část projektu působí oproti samotné revitalizaci objektu značně polovičatě a nabízí se otázka, zdali podobu zahrady v nadcházejících letech nepřehodnotit.

Osově umístěný vstup staršího objektu byl zazděn a namísto něj došlo k prolomení dvou nových otvorů ve štítových vrcholech objektu. Jeden z objektů se proměnil v hlavní vstup do objektu, ke kterému nově vede betonová rampa. Ta vstupuje až do samotného nitra stavby a dává tak cítit návštěvníkovi sepjatost vnějšího a vnitřního prostoru. Ta je podpořena i na druhém vrcholu stavby, kam architekti osadili velkoformátové okno, které umožňuje pohled do zahrady.

Narušení osové souměrnosti dalo architektům příležitost plně rozvinout potenciál výstavního prostoru. Podél čistě bílých stěn byly osazeny organicky tvarované vitríny, které harmonicky zcelují interiér a díky jejich záhybům v kombinaci s prohnutím celé stavby vyvolávají v návštěvníkovi pocit nekončícího prostoru. Tvarově se nevymyká ani vložené schodiště, které zabíhá do hloubky objektu, kde se nachází servisní zázemí stavby. Podobně měkce vyhlíží i organicky pojatý světlík nad centrálním prostorem, případně pokladní pult. Právě pojetí těchto prvků odkazuje na celkovou koncepci stavby a podtrhuje hluboký prožitek návštěvníka.

Tento prožitek snižuje snad jen nepříliš kvalitní epoxidová podlaha, která měla mít stejný sjednocující účinek jako bílé stěny. Nepříliš pěkné spáry, které jsou až příliš viditelné rozrušují jinak harmonicky působící interiér stavby. Navzdory této drobné výtce lze rekonstrukci hodnotit více než kladně a musíme doufat, že se s podobně kvalitními realizacemi budeme setkávat stále častěji.

 

 

 

 

Zdroje

www.era21.cz/cs/clanky/clanky/2015-02-19-plynouci-prostor-pavilon-skla-klatovy-pask/

stavbaweb.dumabyt.cz/pask-pavilon-skla-klatovy-17051/clanek.html

stavbaweb.dumabyt.cz/martin-koznar-jii-biza-pavilon-skla-klatovy-11303/clanek.html

bizaarch.cz/fullscreen/pavilon-skla-klatovy

www.artmap.cz/pavilon-skla-klatovy

www.respekt.cz/tydenik/2014/45/odhaleni-skryte-kvality

www.archiweb.cz/b/pavilon-skla-klatovy-pask

Autor článku Radim Weiss