Magazine

Letošní ročník Kunstsymposium Strömungen Proudĕní provázelo téma "Saures Europa Kyselá Evropa", které zároveň navázalo na rok 2004 s tématem "Süßes Europa Sladká Evropa". Se vstupem do Evropské unie přišlo určité nadšení a naděje, avšak postupem času se tento entuziasmus začal vytrácet. Umělci z různých zemí Evropy, rozdílného vzdělání, generace dostali příležitost reflektovat situaci Evropské unie. Své myšlenky a postoje vyjadřovali pomocí různých médií, od malby, po kresbu, grafiku, fotografii, sochu či instalaci. Někteří měli už od samého počátku jasnou ideu a ve většině případů vycházeli z tématu, kterému se věnují dlouhodobě. Jiní v průběhu týdne své nápady měnili a hledali inspiraci právě v novém městě. Umělci se zabývali tématy politickými, sociálními, přírodními, ženskými i symbolikou spojenou s Evropskou unií.

Námětem mnohých se staly především postpravdivé zprávy v dnešním světě a s tím související populističtí politici a naše hlasování ve volbách. A v neposlední řadě dostala pozornost uprchlická krize. Někteří tvůrci téma chtěli naopak oprostit od politických konotací, pojmout ho s humorem a nadsázkou a hledat v něm také pozitivní aspekty.

Výsledná výstava působí komplexně. Každé umělecké dílo zastupuje své místo v prostoru. Velmi silná myšlenka provází dílo Elsy Farbos, která využila symbolu francouzské vlajky. Pro barvy vlajky použila nestálý pigment z barevných kříd, který se sype dolu, čímž docílila silného momentu. Umělkyně často vytváří performance, které zachycují proces vzniku díla. Kdyby tento formát byl využit i na výstavě, dostalo by dílo navíc nový rozměr. Na první pohled socha nohy nesoucí kostel v sobě také skrývá určitou naraci. Malíř Petar Bocin zde vycházel z pohádky Mrazík. Tento námět ale zkombinoval s drážďanským kostelem Frauenkirche odkazující právě k Drážďanům a k nedávným událostem spojených nejen s městem, ale i s celým Saskem. Ačkoliv instalace z deštníků, které reprezentují země Evropské unie, nemá plný počet států, představuje tak otevřenost a uzavřenost hranic jednotlivých států a zároveň riziko, že některý z deštníků kdykoliv může spadnout na zem. Nikterak výrazně instalovaná na podlaze socha děsivé hlavy se dotýká širšího měřítka než jen evropského a otevírá další environmentální otázky. Autorka Enas sochu hlavy připodobňuje k Zemi, k Matce Zemi, která musí všechny problémy dnešního světa unést. Negativní zprávy jsou všude kolem nás a instalace Lenky Holíkové nám je přímo podstrkává pod oči, avšak v jiné formě než jsme zvyklí, v podobě umělecké instalace, kde s nimi autorka pracuje jako se stavebním materiálem a roluje je do trubiček. Umělkyně chtěla v průběhu zahájení výstavy instalaci zapálit, avšak to jí prostor galerie neumožňoval. Na konec nebo na začátek dává Nele Steiling možnost návštěvníkům vyjádřit na zeď v galerii jejich názor: „Co tě štve?“.

Téma Evropské unie se tak nestalo pouze tématem letošního sympozia. U mnohých tvůrců se stalo inspirací pro jejich další práci. V jejich pojetí je považována za společenství, jednotu, ale na druhé straně s jedinečnými a rozdílnými částmi uvnitř. Hledají zde různá pozitiva k zlepšení fungování tohoto celku, ale na druhé straně ukazují hrozby, které s ní souvisejí. Jsou to hrozby nejen pro nás jako jednotlivce, ale i pro stát, Evropu, dosahující až k celosvětovému měřítku.

17. Kunstsymposium Strömungen Proudĕní
„Saures Europa Kyselá Evropa“

22.10.2018 – 09.11.2018 Riesa Efau - Runde Ecke, Dresden

Umělci: Sylvia Angele,Tom Joris Baumann, Petar Bocin, Enas, Elsa Farblos, Birgit Fischer, Arne Hinrichs, Lenka Holíková, Michal Koubský, Vladimír Kovařík, Alrun Krauß, Nikol Lourková, Monika Marten, Brigitte C. Reichl, Marek Rubec, Nele Steiling, Saimi