Zajímavosti

08.08.2018

Školy – umělec – projekty

Následující „seriál“ Školy – umělec – projekty uvede čtenáře do diskurzu uměleckého vzdělání s koncentrací na realizace studentů v regionálních městech. Zde se postupně v průběhu druhé poloviny dvacátého století budují umělecká centra spjatá se studenty kateder výtvarných kultur a dalších vzdělávacích zařízení. Devadesátá léta odstartovala rozvoj uměleckých fakult v Brně, Liberci, Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem a Zlíně spojených s novou nastupující generací studentů. Ti svou činností formují nejen jedinečné tvůrčí osobnosti, ale i se aktivně angažují do kulturního vývoje města. Škola zde reprezentuje určitou platformu, kde se setkávají lidé společných zájmů s touhou tvořit a překračovat její hranice.

Zdroj: www.artspace.com

Počátky uměleckého vzdělání v České republice se datují od roku 1799, kdy byla založena Akademie výtvarných umění v Praze. Téměř o sto let později v roce 1885 přibyla Vysoká škola uměleckoprůmyslová. V regionálních městech se umělecké školy rozvíjejí mnohem později. Četné pokusy založit v Brně akademii už od počátku 18. století končily vždy neúspěchem. Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně vzniká až roku 1993. Samotným fakultám v Brně, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem předcházely katedry výtvarných kultur na pedagogických fakultách rozvíjející se od šedesátých let minulého století. Zde se kolem studentů i pedagogů soustředilo výtvarné dění. Městům Liberec a Zlín předcházel poněkud odlišný vývoj. Zde neměly vydobyté určité zastoupení pedagogické fakulty. Pro technicky zaměřený Liberec se stal signifikantní architektonický ateliér SIAL. Jeho architekti se zasloužili o realizaci významných československých staveb, například Kino Máj v Doksanech, hotel a televizní vysílač na Ještědu a dalších. Podstatný vliv na rozvoj mladých architektů měla právě Školka SIALu nabízející možnost postgraduálního studia s důrazem na praktické vzdělání. Bohatou průmyslovou tradicí disponuje Zlín, právě díky osobnosti Tomáše Bati a jeho obuvnické firmě. Baťovy závody byly úzce spjaty s potřebou vychování průmyslových designérů, tudíž zde byla založena koncem dvacátých let minulého století Zlínská škola umění, která vychovala mnoho významných osobností pod vedením průmyslového návrháře a sochaře Zdeňka Kováře. Přestože Plzeň nabízela možnost vzdělání na Katedře výtvarné kultury na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity, silné postavení si zde příliš nezískala. Větší vliv na kulturní rozvoj představovala osobnost malíře Jiřího Patery a jím vedených výtvarných kurzů v sedmdesátých a osmdesátých letech v Plzni. Nabízely možnost výtvarného vzdělání pro již vyškolené výtvarníky, ale i pro pracovníky Škodových závodů či autodidaktiky.

Zdroj: www.jeanhenryschoolofart.com

Aktivity studentů před vznikem uměleckých fakult byly širší veřejnosti většinou skryté. Jejich povaha byla komornější. Setkávání studentů se odehrávalo na půdách, ve sklepeních, bytech nebo univerzitních kolejích. V období normalizace se umění dělilo na oficiální a neoficiální. Ne vše bylo tehdejším režimem přijímáno. Brno se vyznačuje zakořeněnou výtvarnou i institucionální tradicí a vznik umělecké fakulty tento fakt pouze potvrdil. Město má významnou tradici především v oblasti konceptuálního umění. Ne všechna města ale měla vytvořené základy pro kulturu. Průmyslově orientovaná Ostrava a Ústí nad Labem byla spojena především s důlní činností a rozsáhlou industrializací. Preferovány byly odlišné oblasti a kultura byla odsunuta do pozadí. Avšak i přes tento fakt, se na tamních katedrách výtvarných kultur postupně budovala nová umělecká scéna.

Od devadesátých let minulého století se začínají ve městech rozvíjet nové umělecky zaměřené fakulty. Odlišným dobovým kontextem oproti aktivitám předchozím mají projekty studentů rozdílné rysy a cíle. Přesto se některé z nich vyznačují navazováním tradic na dřívější činy studentů či umělců. Ti se kromě navazování tradic soustředí také na vytváření alternativních galerií sloužící k prezentaci jejich prací. Významná je také participace na nejrůznějších kulturních akcích od přednášek až po mezioborově zaměřené festivaly. Podstatná se stávají také umělecká seskupení, podněcují určitou spolupráci mezi jednotlivými aktéry a následnou tvorbu.

Existuje mnoho možností, jakým způsobem dále charakterizovat současné aktivity. V navazujících dílech proběhne představení některých z nich s vědomím toho, že nelze obsáhnout všechny, avšak ukazujících určitý aktuální přehled o vývoji současného mladého umění na regionálních vysokých uměleckých školách.

Popis: Kunstakademie Jahresausstellung 2012 Eröffnung, foto: Kilian Blees

Zdroj: www.khio.no

Autor článku Veronika Králíčková