25.09.2018
Počátky uměleckého vzdělání v Brně sahají až do počátku 18. století. Mnohé pokusy bratrstev sochařů a malířů založit uměleckou akademii však končily vždy neúspěchem. Myšlenky založit akademii ožívají opět v průběhu 20. století, avšak Fakulta výtvarných umění vzniká až v devadesátých letech.
Zahájení provozu Galerie Umakart v roce 2008. Zdroj: artalk.cz
Vzhledem k hospodářské situaci samotná existence akademie výtvarných umění nebyla možná, tudíž bylo nezbytné Fakultu výtvarných umění začlenit do jedné z existujících univerzit v Brně. Preference měla právě technická univerzita, která byla díky architektuře úzce spjata s výtvarným uměním, a tak byla v roce 1993 založena Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického (FaVU VUT).[1] Zde přichází i nová generace studentů, která formuje své umělecké vyjádření.
Se studenty nastoupenými v prvním roce činnosti fakulty se začínají rozvíjet také nezávislé studentské tvůrčí aktivity. Milan Mikuláštík a Jan Nálevka společně pod vlivy konceptuálních tendencí J. H. Kocmana a J. Valocha založili uměleckou skupinu MINA. K aktuálním problémům zaujímají většinou ironický postoj s prvky humoru, nadsázky a bizarnosti. Jejich počátky spadají do brněnského prostředí, avšak další formování probíhá převážně na pražské scéně.
Zdroj: www.artlist.cz/skupiny/225/
S novou fakultou studenti také zakládají alternativní galerie. Za příliš nesnadných okolností vznikla díky Janě Kalinové, v té době studentce na FaVU VUT, v roce 2000 Galerie Eskort. Prvotní myšlenky k vzniku galerie pocházely ze skutečnosti příliš oficiálně orientovaných výstav na tehdejší výtvarné scéně a také touhy po alternativnější formě výstavní činnosti. Avšak založení galerie souviselo s pronájmem prostoru, jenž by fungoval jako galerie, což představovalo nelehkou finanční situací v době studentských let. Naštěstí zakladatelku částečně finančně podpořila její rodina. Další finance na provoz galerie získala Jana Kalinová od programu Erasmus. „Následně jsem se přihlásila na stáž Socrates Erasmus do Anglie (protože tam se dávali nejvyšší příspěvek na studium) taktéž 45tis Kč na tři měsíce, koupila jsem si spacák do mínus deseti stupňů, abych v Anglii nemusela utrácet za bydlení a 30tis Kč z příspěvku jsem utratila na katalog, pozvánky, nájem a plat pro paní kustodku po dobu mé tříměsíční nepřítomnosti.“[2]
Poměrně populárním výstavním konceptem se nejen v Brně staly výlohy obchodů. Za minimální náklady po dohodě s ochotným prodavačem lze zde vystavit umělecké počiny oslovující širší veřejnost. Matyáš Chochola, tehdejší student FaVU VUT, přímo naproti škole ve výkladní skříni oblíbeného koloniálu studentů zrealizoval několik výstav a zrodila se Galerie Potraviny. Podobným konceptem v současné době funguje Galerie Umakart, avšak s rozdílným situováním přímo do frekventované brněnské ulice Lidická. Prostor zde dostává především instalace, performance a videoart, oblasti, jež jsou dle zakladatelky, absolventky Ateliéru tělového designu, Karin Písaříkové méně reflektovány v českých galeriích. Další iniciativou studentek FaVU VUT se stala Galerie Monomach, která se svým programem soustředí především na výstavy dvojic autorů, kteří se předem neznají a pomocí společné výstavy naleznou či nikoli vzájemné prvky prolínající se jejich tvorbou.
Galerie Monomach - pohled do výstavy Regrese do vývojově nižší etapy. Zdroj: archiv autora
Neformální setkávání studentů společných zájmů přerostlo v téměř oficiální kolektiv Ateliér Pavla Ondračky prezentující se jako DIY alternativa oficiálních ateliérů FaVU VUT. Svou činností aspirují nejenom o transdisciplinární propojení studentů v rámci Fakulty výtvarných umění, ale i o širší přesahy meziuniverzitní spolupráce. Prvotní důvod jeho vzniku pocházel od nevole vůči vedení FaVU s názvem inspirovaným méně oblíbeným pedagogem na fakultě. Postupně ale přerostl v platformu určitého setkávání lidí, ateliérových schůzek a experimentálních přednášek Pavlení.
Nová generace vyvíjející se společně s fakultou představuje tvůrce usilující o rozvoj výtvarného umění ve městě. Zvláště v Brně, kde je zřejmá umělecká tradice, na kterou navazují už dřívější studenti Katedry výtvarné kultury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity s neformálně vedeným scházením umělců v bytech, půdách, sklepeních či restauračních zařízení pokračující dnes v rovině oficiálnější, v podobě seskupení studentů i velmi četným budováním nových prostorů pro prezentování umělců.
Pozn.
[1] SPIELMANN, Petr, Filip KOMÁREK a Andrea ŠTEKROVÁ. 15 let FaVU VUT v Brně: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta výtvarných umění. V Brně: VUTIUM, 2008, s. 15 – 22.
[2] ŠTROBLOVÁ, Kateřina. Artalk: Houby po dešti (s Janou Kalinovou) [online]. 19. 6. 2013 [cit. 2018-04-14]. Dostupné z: http://artalk.cz/2013/06/19/houby-po-desti-s-janou-kalinovou/