Magazine

Ve své instalaci Tomáš Predka narušuje klasický mechanismus výlohy, jako prostoru, jenž je vymezen k ostentativnímu upoutání naší pozornosti. Umělec pracuje s jemnými a nenásilnými přechody, reaguje vnitřním prostorem na vnější a zapouští výlohu do okolního prostoru, aby vytvořil jakési mimikry. Instalace volně reagující na své okolí tak zkouší pozornost kolemjdoucího. Zastaví se pohledem v jejích útrobách, nebo ji mine?

Text: Klára Vavříková